Pasivní dům – zbytečnost, nebo chytrá volba?

Lucie Němcová | Pondělí, 14. květen 2018 |

Informací kolem pasivních domů se točí na poli stavebnictví stále více a skoro až s podivem rozdělují odbornou i laickou veřejnost na dva tábory – jedni je považují za zbytečně drahý extrém, který se nevyplatí, druzí je vychvalují do nebes pro jejich jedinečný přínos na poli zdraví a komfortu bydlení. Vybrali jsme několik klíčových tvrzení těch skeptičtějších a požádali specialisty z Centra pasivního domu o jejich objasnění…

Argument:
Pasivní domy jsou zbytečně drahý luxus, náklady navíc za technologie, kvalitní okna a větší množství izolace se šplhají i přes 500 tisíc korun. O smysluplné návratnosti tedy nelze hovořit – pohybuje se někde kolem 15 až 20 let.

Odpověď CPD:

V první řadě je třeba uvést, že primárním důvodem pro pořízení domu není to, že chceme co nejnižší cenu při nákupu. Motivací je vytvořit příjemný a zdravý prostor k životu, kde se bude dobře bydlet. Pokud se při výběru domu, auta nebo jídla vydáte cestou nejlevnější nabídky, dostanete se často k produktům, jež vás dlouhodobě připraví nejen o peníze, ale taky spoustu času a nervů. V případě aut a jídla navíc existuje určitá kontrola, ale zda na vašem běžném domě někdo něco pokazil, zjistíte často až po mnoha letech, kdy s tím nejde již nic dělat. To se v případě pasivního domu stát nemůže, protože chyby se velmi brzy projeví například při povinném testu neprůvzdušnosti.

Za druhé: z reálných čísel vyplývá, že ceny pasivních domů víc ovlivňují přání a požadavky investorů než energetický standard. Existují levné pasivní domy i dražší pasivní domy, což potvrzují studie z Česka, Belgie i dalších zemí. Obecně se dá říct, že pokud je rozdíl mezi běžným návrhem a návrhem v pasivním standardu vyšší než 5 až 10 procent, půjde pravděpodobně o nesprávně připravený návrh. V každém případě s dotací 500 tisíc na pasivní dům z Nové zelené úsporám jsou tyto debaty akademické a vy máte unikátní možnost ušetřit jak na investičních, tak na dlouhodobých provozních nákladech.

Obr.: Pasivní dům může mít vzhled luxusní a designově řešené stavby.

Argument:
Mezi nízkoenergetickým a pasivním domem není z hlediska vnitřního komfortu a nákladů velký rozdíl. Proto se nevyplatí zvolit pasivní dům. Jde o zbytečně drahý extrém.

Odpověď CPD:

Pasivní dům nabízí promyšlený koncept spojující zdravé prostředí, čerstvý vzduch a minimální tepelné ztráty. Když dobře zateplíte a pohlídáte si tepelné mosty, logicky musíte řešit přísun čerstvého vzduchu (a proto jsou pasivní domy vybavené řízeným větráním s rekuperací tepla).

Nízkoenergetický dům zůstává vlastně na půli cesty: je tepelně izolovaný, ale jen středně, výměna vzduchu se neřeší a nechává se zpravidla na uživateli (takže buď jste v zimě hodně otužilí a spíte s otevřeným oknem, nebo se v ložnici trochu dusíte) a celkově se na řešení dá víc věcí "ošidit". Pokud existuje auto, které má pět hvězdiček v testu bezpečnosti, proč byste měli cíleně usilovat o čtyři?

Nejde samozřejmě o to, že pokud má dům roční měrnou potřebu tepla 15 kWh/m², tak je dobrý a ten s 21 kWh/m² je už úplně špatný. Klidně můžete ve finále kvůli lokálním podmínkám skončit ve škatulce "nízkoenergetický", ale opravdu doporučujeme inspirovat se dobrými postupy vycházejícími z principů pasivního domu.

Obr.: Otvíravá okna jsou navzdory pověrám v pasivním domě samozřejmostí. Nepřetržitý přísun čerstvého vzduchu nás ovšem zbavuje povinnosti stále myslet na potřebné větrání.

Argument:
Životnost technologií není prověřena a může se klidně stát, že jejich poruchy přinesou investice navíc. Je to velké riziko.

Odpověď CPD:

Chápeme obavu z technologií, se kterými člověk nevyrůstal, na druhé straně tu nejde o překomplikovaný systém na ovládání jaderné elektrárny. Principy pasivního domu naopak vedou přesně opačným směrem: k tomu, abyste minimalizovali energetické ztráty a potřebovali co nejméně technologií na vytápění domu v zimě a ochlazování v létě. Při dobrém návrhu potřebujete jen rozumné řízené větrání s rekuperací a určitou formu vytápěcího systému (mnohem méně výkonnou než je běžné). Životnost technologií je odzkoušená.

Argument:
Není přirozené žít v naprosto utěsněném domě a větrat nuceně pomocí složité (a drahé) vzduchotechniky namísto okny.

Odpověď CPD:

Pokud dům zateplíte a vyměníte okna, vyrobili jste si utěsněný dům. V každém takovém domě potřebujete vytápět i větrat, pasivní dům na to jen upozorňuje od začátku. Majitelé se tak vyhnou nepříjemným překvapením v podobě tepelných mostů, netěsností, vznikajících plísní, louží pod okny nebo tepelného diskomfortu v domě. V pasivním domě máte stabilní teplotu a čerstvý vzduch celý rok.

Nepřijde nám vhodné ve svém zatepleném bytě/domě spoléhat na šlendriánskou práci řemeslníků a počítat s netěsnostmi, kterými dům "přirozeně" větrá. To jsou naopak místa, kde nejčastěji vznikají přirozené, ale pro zdraví člověka škodlivé plísně. Můžete namítnout, že větráte pravidelně. Jenže to v sobě zahrnuje i vstávání zhruba každé dvě hodiny v noci kvůli otevření oken, což je v noci v zimě dost nepraktické. Pasivní dům zkrátka neobsahuje žádnou technologii navíc, nic, co by nebylo potřeba i v běžných, technicky lépe vybavených domech.

Argument:
Ve špatně dostupných rozvodech vzduchotechniky se drží prach a nečistoty. Kvalita přiváděného vzduchu je tedy otázkou.

Odpověď CPD:

Je to paradoxně právě naopak. Kvalita přiváděného vzduchu je výrazně lepší než v případě větrání okny, obzvlášť když bydlíte u silnice či pole nebo vedle vás zrovna probíhá stavba. To proto, že řízené větrání obsahuje filtry prachových částic (a může zachytávat i mnohé alergeny). Dobře navržený systém vzduchotechniky navíc pracuje s minimální délkou rozvodů, kvalitními filtry a s dobře přístupnými místy pro čištění. Údržba spočívá ve výměně filtrů zhruba jednou za půl roku a zvládne ji i sám majitel. V případě potřeby je však možné čistit i samotné rozvody vzduchu.

Argument:
Vzduchotechnika je hlučná a způsobuje v interiéru průvan. Navíc zvyšuje prašnost a nadměrně vysouší vzduch.

Odpověď CPD:

V tomto směru záleží na dobrém návrhu. Doby, kdy se něco zkoušelo, a pak bylo slyšet přes potrubí z jednoho do druhého pokoje, jsou dávno pryč. Řízené větrání naopak snižuje hlukovou zátěž z exteriéru, prašnost a nízkootáčkové větráky jsou téměř neslyšitelné. Klidně se může stát, že budete muset vyšplhat k průduchům, abyste si ověřili, že fungují. Pocit vysušeného vzduchu je individuální a opět není vlastní principiálně jen pasivnímu domu, domácnost vyprodukuje sama o sobě spoustu vlhkosti. Systém v pasivním domě lze navíc doplnit o funkci zpětného získávání vlhkosti.

Obr.: Cílem není přetechnizovaný dům, právě naopak. Nízké ztráty objektu umožňují zvolit jednodušší systémy vytápění. Jednoduchost je základním klíčen návrhu nejen stavby samotné, ale i technického vybavení.

Argument:
Otevírání oken může způsobit nesprávné fungování vzduchotechniky. Ideální je mít okna zavřená i v letních měsících.

Odpověď CPD:

Otevíravá okna se v pasivním domě navrhují do všech obytných prostor. Je možné je otvírat stejně jako v běžném domě a také se stejným účinkem – uniká teplo a interiér se ochlazuje. Kvůli trvale vysoké kvalitě vzduchu si ale na otevření oken ani nevzpomenete. Pokud budete chtít, můžete je mít otevřená nezávisle na vzduchotechnice nebo můžete v letních měsících třeba řízené větrání vypnout. Přijdete ale o výhody chlazení domu.

Argument:
Principy pasivního domu limitují architektonické ztvárnění stavby.

Odpověď CPD:

Principy pasivního domu limitují architektonické ztvárnění stavby stejně jako doporučení pro autoprůmysl, aby motor auta byl pod přední kapotou a čelní sklo orientované proti volantu řidiče. Z jižní strany zkrátka v Česku vždy půjde víc slunečního záření než ze severu a myslet na to při návrhu není nic, co by se příčilo zdravému rozumu.

V Česku stojí zhruba 1 až 1,5 tisíce pasivních domů. Jsou mezi nimi dřevostavby, domy z cihel, betonu, s izolací polystyrénem, minerální vlnou nebo slámou. Máme pasivní domy různých tvarů a funkcí, pasivní bytové domy, pasivní školku, pasivní školu nebo pasivní dům pro seniory.

Když se podíváte na nejzajímavější světové projekty, určitě nezískáte pocit, že jsou architektonicky nezajímavé nebo snad generické. Pasivní dům není o jednom typu návrhu, prakticky všechny požadavky se dají nějakým způsobem řešit a záleží jen na vás, jestli se v konkrétních situacích rozhodnete pro pasivní ideál nebo si doporučení uzpůsobíte svým potřebám.

Obr.: Od samého začátku je kvalita pasivního domu kontrolována. Například Blower door test vypoví mnohé o provedení a těsnosti konstrukcí. Případné nedokonalosti se tak mohou podchytit ihned a včas odstranit, což se v případě běžné výstavby neděje a případné problémy se tak projeví později a mnohem výrazněji.

Argument:
Pasivní dům je velmi citlivý na chování jeho obyvatel, což může být ve výsledku spíše ke škodě než k užitku. Jak se například vypořádat s přehřátím objektu v létě, když vaříme pro početnou návštěvu a je zde hned několik významných zdrojů tepla?

Odpověď CPD:

Opět nejde jen o problém pasivního domu. V každém domě je v létě vaření rizikové, ve spoustě domů je po pár dnech veder prakticky nevyvětratelno. Pasivní dům oproti tomu nabízí možnost neustálého větrání. Navíc se s variantou přehřívání počítá již v návrhu a jsou zvolena vhodná opatření (stínění, pasivní předchlazení, umístění nasávání vzduchu na severní fasádu a tak dále.). To v případě běžné výstavby není zvykem.

Autor článku Ing. arch. Lucie Němcová

Náklonnost k přirozeným materiálům a dřevu jsem objevila již při studiích architektury a šíření osvěty a inspirace z této oblasti mi dává velký smysl. Baví mě lidi motivovat k tomu, aby bydleli zdravě, komfortně a více či méně soběstačně.

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 5 / 15
Líbil se Vám článek?114